V Gymnasionu jsme zvyklí psát o zážitcích jako nástroji cíleného rozvoje na kurzech, akcích dětských a mládežnických organizací nebo ve školách. Máme ale za to, že si naši pozornost zaslouží i akce, kde působí společný zážitek spontánně, kde si každý sám přebere, k čemu akce byla.
Před šesti lety jsme v Nadaci OSF stáli před otázkou, jak posílit organizace občanské společnosti, aby byly stabilní a odolné i v situacích, kdy na ně útočí populisté nebo dezinformační média. Odpovědí byl vznik programu Stronger Roots.
Když jsme v roce 2013 zakládali novou základní školu Světice v okrese Praha-východ, měli jsme jasnou vizi: vytvořit přátelské a bezpečné prostředí, kde vztahy jsou důležitější než výkon, kde se klade důraz na otevřenou komunikaci, spolupráci s rodiči, badatelské učení a individuální přístup.
Strom života je jedním z nejstarších symbolů, který lidstvo zná. Prochází napříč kulturami a tradicemi, přičemž v každé z nich nabízí jedinečné významy. Svým obrazem spojuje kořeny, kmen a větve, což odráží myšlenku propojení mezi zemí, nebem a člověkem.
První, co mně vytanulo na mysl, když jsme v redakční radě zvolili za téma nového čísla Gymnasionu KOŘENY, bylo „Ad Fontes“. Mlhavá vzpomínka na kurz, který ve „zlatých devadesátkách“ nabízela Prázdninová škola Lipnice.
Jak na tvorbu programu (či celého kurzu) od záměru, přes cíle až po vyšperkované detaily? Jinými slovy, od kořenů až po sladké plody – to ve svém článku představuje Jana Haková.
Na šachovnici ozářené světlem svíčky leží král. Za stolem stojí protivník. Přes černou kápi není vidět, jestli má radost nebo jen stoicky přijímá své vítězství. Kosa přes rameno napovídá, s kým člověk hrál svou životní partii. Trvá to jen oka mžik, než člověku dojde, že jeho život právě skončil.
Ideje Strategie 2030+ a současných revidovaných RVP lze ve škole rozvíjet zcela přirozeně. Pedagog ale musí dobře znát vlastní ŠVP, musí být vnímavý vůči situacím, které ve škole nastávají, a umět je využít pro přirozený rozvoj kompetencí dětí.
Bydlím na náměstí v domě ze 14. století, kde minulost hmatatelně dýchá z každého rohu. Od středověkých kupců po oběti válek – stopy předků jsou tu všudypřítomné. Vnímám sílu tohoto místa a vděčnost za odkaz těch, kteří zde žili staletí před námi.
Kořeny našich postojů sahají hlouběji, než si často uvědomujeme – a právě těmto sociokulturním kořenům věnujeme první zastavení této minisérie. Jsou v nich zvýrazněny hodnoty, které přinášejí jednotlivé náboženské tradice, se kterými se můžeme v naší společnosti setkat.
V sobotu dopoledne, jednom z prvních jarních dnů, jsem přijel na schůzku s ilustrátorem a spisovatelem Pavlem Čechem. Jeho ateliér se nachází v poklidné brněnské čtvrti. Zabzučení domovního zvonku a hlas z chodby mě zve do prvního patra
S čím dál tím větší rychlostí se mění všechno kolem nás, děti vyrůstají do světa, který se od toho, v němž se narodily, liší více, než tomu bylo v předchozích generacích. Jak najít v tekuté době nějaký pevný bod a je to skutečně to, co potřebujeme?
Účastníci přemýšlí o práci a lidské důstojnosti na příkladu životního příběhu afrického otroka Kunty Kinty. Účastníci odbourají zábrany v interpersonálním kontaktu a vyzkouší si poznávat různými smysly.
Z nabídky her, které se vážou k tématu čísla Kořeny, u mě zvítězila Tančírna. Mělo to dva důvody. Milena Holcová ji vytvořila v době samotných počátků Prázdninové školy Lipnice, díky čemuž spoluvytváří skutečné kořeny portfolia prázdninovkových her.
Jak se z prožitku stává zkušenost – a proč právě tato transformace tvoří jádro zkušenostního učení? Abychom se mohli bavit o kořenech zážitkové pedagogiky a zkušenostního učení, je nutné rozumět pojmům, které jsou pro tyto pedagogické přístupy důležité.
